Ona

14. srpna 2012 v 15:31 | Yvonne S. |  Něco na způsob poezie
Tahle věc, patří jedné slečně, kterou jsem kdesi potkala a stejně rychle jako mi vnikla doživota, z něj i zmizela... jedno jí ale musím uznat, uměla fantasticky líbat.

Byla krásná,
byla vzdálená.
Jako průzračná bytost,
vstoupila do místnosti.
Mé oči, ulpěly na ní,
ta postava, ten důvtip!
Byla inteligentní,
byla obdivuhodná.
Pohledy všech jen pro ni plály,
a ona, ona vybrala si mě.
Tu všední nezajímavou myš,
tu šedou myšku obyčejnou.
Byla úžasná,
byla fascinující.
Když poprvé uslyšela jsem její hlas,
tu skvělou výřečnost.
Když poprvé ucítila jsem,
její hedvábné rty na svých.
Byla stínem,
byla vílou.
Pocítila jsem motýlí křídla,
dotýkajících se mě.
Pocítila jsem tu jemnost i dravost,
zavřenou v jednom těle.
Byla vášnivá,
byla hebká.
A pak zmizela,
já zanechána okouzlena
Zanechána zmatena,
ona rozplynula se v ránu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jannie Jannie | Web | 20. srpna 2012 v 12:21 | Reagovat

Krásné, nádherné. Moc pěkně jsi to popsala :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama