Prolog

31. července 2012 v 12:05 | Yvonne S. |  Zlato, jsem žena!

Na počátku byla láska. Ach ano, taková láska, kterou znáte z těch nejpřeslazenějších románů.
On se podíval na ni, , ona na něj. Pohlédli si v šeru místnosti do očí, avšak vzápětí oba nesměle uhli pohledy. V jejich očích byla najednou vepsána naděje. Naděje na štěstí a lásku, která jim tak dlouho nebyla dopřávána. Těm dvěma mladým, životem už zklamaným lidem.

"Můžu tě poprosit o cigaretu?" zeptala se ho dívka a pomalu vzhlédla. A tohle byl počátek jejich lásky.
V následujících dnech se sešli. Od první chvíle, od první vteřiny, kdy jsi začali sdělovat svá utrpení a navzájem lízat rány, bylo jasné, že tohle je ta láska s velkým L.

Navzdory všem, i když jim Osud stále házel klacky pod nohy, ba i klády, se všemi úskalími, ruku v ruce, v nemoci i chudobě prodrali. Vše zvládly, i když s odřenýma ušima, protože jejich láska byla nepřemožitelná...
Avšak, žádná pohádka není dokonalá, a dobré konce většinou nejsou favoritem Osudu.
A tady, po čtyřech letech vztahu, nemilosrdně zasáhl.

Otrávené jablko, trn růže, zlá sudička, či nelítostná macecha. Říkejte si tomu jak chcete. Tohle prokletí neslo jméno transexualita.

Ten princ na vznešeném oři, její ochránce a hrdina objevil totiž tajemství, jenž pohřbil hluboko ve svém nitru, tajemství, které se rozhodlo, prodrat si svou cestu na povrch..

Uvědomil si prostou skutečnost. Uvědomil si, čím chce být a čím vždycky byl, ačkoliv to nikdo neviděl. Ach, jak dobrý herec to byl! Jednoho dne mu to došlo. Ptáte se co? Že on je ona. Malá ubohá dívka, která chce ven z mužského těla.
A zde, mí přátelé, končí pohádka a nastává, někdy až příliš krutá, realita.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chcete vědět co bylo dál?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama